Pět policistů z jihu Čech uspělo v prestižní anketě Policista roku. Ta se skládá ze sedmi kategorií. Policista roku, Čin roku, Specialista roku, Sportovec roku, Velitel roku, Tým roku, Zaměstnanec roku a speciální kategorie Síň slávy. Druhé místo v kategorii Sportovec roku obsadil Vojtěch Včelička z obvodního oddělení Písek. V kategorii Čin roku získali třetí místo Jaroslav Vaněček, Jaroslav Jiroušek, policisté z Větřní a Jakub Cifreund policista skupiny základních kynologických činností ÚO Český Krumlov. A v kategorii Policista roku zabodoval František Filip, vedoucí obvodního oddělení Bechyně, který skončil na třetím místě. Šéf jihočeské policie Luděk Procházka pak byl oceněn věrnostní medailí za více jak 40 let služby u policejního sboru.

Policista roku, 3. místo

František Filip byl do služebního poměru přijat 1. září 1978. U policie tak slouží už více než 45 let, čímž se stal nejdéle sloužícím policistou územního odboru Tábor a jedním ze dvou nejdéle sloužících policistů v Jihočeském kraji. „Pro své podřízené je jednoznačně vůdčí osobností a vzorem. Své dovednosti a znalosti, které za desítky let načerpal, předává ochotně a rád svým kolegům. Jako vedoucího oddělení si jej váží nejen jeho nejbližší spolupracovníci, ale i jeho nadřízení,“ podotkla mluvčí jihočeské policie Lenka Krausová.

Pod vedením Františka Filipa objasnili bechyňští policisté řadu případů a stali se velkým postrachem pro neukázněné řidiče pod vlivem alkoholu či drog. Během své dlouhé policejní kariéry zažil František Filip celou řadu zajímavých případů, o kterých by mohl dlouze vyprávět.

„Měli jsme otrávenou celou rodinu orlů mořských zakázaným jedem, také chycenou vydru říční do pasti. Dostali jsme ocenění a pamětní list za pomoc při povodních v roce 2002. U sebevrahů byl dost oblíbený most Duha, ale už je to několik let, co tu nikdo neskákal. Poslední pokus o sebevraždu se podařilo zhatit, naši policisté společně s vojáky v dokonání činu skokanovi zabránili a dostali za to ocenění. Zachraňuje se často i na ferratách. Stává se, že nám tu i nešťastnou náhodou lidé uklouznou a spadnou nedaleko vyhlídky, naposledy to byla mladá dívka,“ popsal některé z nich František Filip, který byl v průběhu let mnohokrát vyznamenán a odměněn. Mimo jiné letos obdržel za svou mimořádnou věrnost uniformě z rukou policejního prezidenta Kříž věrnosti.

Jak sám říká, policejní práce ho baví dodnes. „Bavily mě všechny pozice, když jsem byl mladý, tak i pochůzková činnost. Pak jsem jako vyhledavatel dělal spisy a výslechy, jako zástupce jsem měl na starosti trestní i zkrácené řízení a kontrolu, a teď jsem takový manažer, který zajišťuje vše pro celé oddělení od A do Z,“ shrnul.

Přestože je ve vedoucí pozici nemá problém sloužit služby, když je potřeba, zaskakoval i „čtyřiadvacítku“ na Vánoce nebo na noční. Velkou oporu má v rodině, manželka a dvě dcery jsou na něj patřičně hrdé. Je dědečkem čtyř vnoučat. Ve svém volném čase se věnuje chatě se zahrádkou, kterou si s manželkou pořídili a také spoustě dalších aktivit. S chutí si i dnes třeba zahraje fotbal.

Ke konci tohoto roku bude muset František Filip kvůli věku řady policie opustit. Přiznává, že kdyby to šlo, sloužil by dál a tajně doufá, že se hranice odchodu do starobního důchodu u policie zvedne na 67 let. Zajímavostí je, že vzhledem k tomu, že narozeniny slaví 3. ledna, bude v době jeho odchodu na konci prosince nejdéle sloužícím policistou v České republice, protože mu bude bez tří dnů rovných 66 let.

Čin roku, 3. místo

Byl pátek, 29. prosince. Jakub Cifreund měl v ten den volno a v podvečerních hodinách cvičil služebního psa. Najednou si všiml plamenů šlehajících z okna pečovatelského domu ve Větřní na Českokrumlovsku. U domu už se nacházeli další dva muži a během pár minut dorazila na místo hlídka policistů ve složení Jaroslav Vaněček a Jaroslav Jiroušek.

V následujících minutách pak společnými silami a ve spolupráci s hasiči zachránili mnoho lidských životů. „Bez váhání a s naprosto profesionálním přístupem s nasazením vlastního zdraví a života ještě před příjezdem hasičů vešli policisté do domu a začali procházet jednotlivá patra a otevírat byty. Již první patro bylo silně zakouřené a těžko se policistům dýchalo, při stoupání do patra druhého uviděli v mezipatře ležícího staršího pána, který byl silně popálený. Starali se o něj už dva muži, kteří požár oznámili a byli na místě mezi prvními. Policisté se těžko dostávali do druhého patra, protože budova byla silně zakouřená, bylo velice špatně vidět, lítaly střepy a byla slyšet detonace. Policisté se pokoušeli požár hasit, jeden z nich rozbil schránku s hasicím přístrojem, ale žár byl tak silný, že jakákoliv manipulace s přístrojem a hašení bylo v tu chvíli jako boj s větnými mlýny. Podle slov policistů zasahujících na místě si připadali jako ve válce, a to aniž by ji zažili, žár, střepy, rány, kouř a vyděšené výkřiky lidí. Navíc od tamní pečovatelky tehdy věděli, že ve druhém i třetím patře se nachází lidé, kteří jsou požárem bezprostředně ohroženi na životech, protože někteří jsou nemohoucí, je mezi nimi i pán na invalidním vozíku a je nutné všechny co nejdříve dostat z budovy,“ popsala Lenka Krausová.

Policisté spolu se dvěma oznamovateli nejprve vynesli popáleného muže před dům, kde ho položili na trávu, přikryli ho a před příjezdem záchranářů mu poskytli prvotní a neodkladnou péči. Ihned se pak vrátili do domu a doslova po čtyřech se plazili jednotlivými patry a za pomoci hasičů, kteří dorazili na místo s dýchacími přístroji, začali evakuovat tamní klienty. Od hasičů v jednotlivých patrech přebírali osoby, které vyváděli bezpečně ven a usazovali je na lavičky. Někteří klienti měli berle a museli vynést i člověka na invalidním vozíku. Venku pak zdravotníci evakuované přikryli a zajistili jim neodkladnou péči.

Takto se policistům s hasiči podařilo zachránit celkem dvanáct lidí. Všichni byli dezorientovaní, vyděšení, ale v rámci možností v pořádku. Jejich statečnost ocenili nejen obyvatelé Větřní, ale celá široká veřejnost. Všichni, kteří na místě zasahovali, se jednomyslně shodnou na tom, že kdyby tato situace nastala někdy znovu, nebudou váhat pomoci stejně jako tehdy.

Sportovec roku, 2. místo

Vojtěch Včelička nastoupil k písecké policii 1. května 2020 a říká, že si tím splnil svůj klukovský sen. Policejní práce je i jeho koníčkem. Už ve třetí třídě se začal věnovat Vojtěch Včelička, kterému kolegové neřeknou jinak než Včelda, bojovým sportům.

Přivedl ho k nim jeho tatínek, který společně s kolegy z práce pravidelně chodil cvičit a posilovat. Tehdy byl v módě kickbox a thajský box. Vojta se je snažil napodobovat. Ke cvičení ho ale hnala i jiná motivace: vždy měl touhu umět se o sebe a své blízké dobře postarat a ochránit je. Ještě v deváté třídě prý byl přitom nejmenší a nejhubenější ze třídy. „I holky byly větší než já. Pro mě bylo ale nejdůležitější naučit se bránit proti silnějším,“ takto s nadsázkou a humorem sobě vlastním vždy mluví o svých začátcích Vojta Včelička.

A to se mu povedlo, což dokazuje fakt, že během více než patnácti let, kdy se věnuje bojovým sportům, si vyzkoušel různé disciplíny a získal několik titulů na všech úrovních. Prioritně se v současné době věnuje sebeobranným systémům a kickboxu, kde dosahuje vynikajících výsledků.

Pomyslný vrchol jeho sportovní kariéry přišel loni, když v září v Německém Schwabmünchenu reprezentoval Českou republiku a policii na World Martinal Arts Games 2023 a stal se hned dvojnásobným mistrem světa – titul získal v kickboxu a nejlepším na světě se stal i v kreativní sebeobraně. A aby toho nebylo málo, přidal i titul vicemistra světa v reálné sebeobraně, přičemž ke zlatému hattricku mu chyběla pouhá jedna desetina bodu.

Své zkušenosti dnes Vojtěch Včelička předává dál, a to trénováním v píseckém klubu AKJ Panthers Písek, který založil a vede jeho otec a jemuž ve svém nabitém programu rád s dětmi pomáhá. „Mladý úspěšný písecký policista Vojta Včelička je vynikající, všestranný sportovec, skvělý kolega i obětavý trenér. Všechny dovednosti, které od mládí získal svou houževnatostí a pílí ve sportu i v podporující rodině, uplatňuje v policejní práci. Jeho příchodem ke sboru získala jihočeská policie do svých řad nejen skvělého kolegu, ale také úspěšného sportovce, který svými mezinárodními úspěchy prosazuje dobré jméno policie,“ shrnula Lenka Krausová.